|
|
Securing cities: 'Urban resilience' as a technology of government
Svitková, Katarína ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent) ; Chandler, David (oponent)
Svitková, K. 2019. Securing cities: Urban resilience as a technology of government, 282 pp. Doktorská práce (PhD) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Katedra bezpečnostních studií. Vedoucí práce: doc. PhDr. PNDr. Nikola Hynek, M. A., PgDip Res, PhD Abstrakt Z "resilience" se stal politický a praktický termín užíván v souvislosti se zabezpečováním a rozvojem měst a městského obyvatelstva. Tato studie diskutuje užití tohoto konceptu v kontextu vládnutí a subjektivity. Konkrétně, reflektujíc její empirické zaměření, pokládá kritické otázky o konstrukci a podpoře "městských resilientních subjektů" a zkoumá proces internalizace resilience jako techniky sebe-vládnutí, aplikován občany pro své vlastní dobro. Cílem je problematizace resilience jako univerzálního nástroje vládnutí městům a jejich obyvatelům, a to za každodenních i extrémních okolností. Studie překračuje tradiční kritiku neoliberalismu a pokládá otázky o vlivu resilience ve smyslu performativního vládnutí, zkoumajíc disciplinární a biopolitickou podstatu tohoto procesu. Klíčová slova resilience, vládnutí, městský, města, moc, biopolitika
|
|
|
Securing cities: 'Urban resilience' as a technology of government
Svitková, Katarína ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent) ; Chandler, David (oponent)
Svitková, K. 2019. Securing cities: Urban resilience as a technology of government, 282 pp. Doktorská práce (PhD) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Katedra bezpečnostních studií. Vedoucí práce: doc. PhDr. PNDr. Nikola Hynek, M. A., PgDip Res, PhD Abstrakt Z "resilience" se stal politický a praktický termín užíván v souvislosti se zabezpečováním a rozvojem měst a městského obyvatelstva. Tato studie diskutuje užití tohoto konceptu v kontextu vládnutí a subjektivity. Konkrétně, reflektujíc její empirické zaměření, pokládá kritické otázky o konstrukci a podpoře "městských resilientních subjektů" a zkoumá proces internalizace resilience jako techniky sebe-vládnutí, aplikován občany pro své vlastní dobro. Cílem je problematizace resilience jako univerzálního nástroje vládnutí městům a jejich obyvatelům, a to za každodenních i extrémních okolností. Studie překračuje tradiční kritiku neoliberalismu a pokládá otázky o vlivu resilience ve smyslu performativního vládnutí, zkoumajíc disciplinární a biopolitickou podstatu tohoto procesu. Klíčová slova resilience, vládnutí, městský, města, moc, biopolitika
|
|
|
Vnímaný vliv médií na postoj rodičů vůči povinnému očkování
Machytka, Matěj ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Povinné očkování je jeden ze základních pilířů ochrany veřejného zdraví, pomocí kterého se z našeho geografického prostoru podařilo vymýtit mnoho dříve smrtelných a rozšířených chorob. Přestože procento očkovaných zůstává v ČR dosud vysoké, zvětšuje se množina rodičů, kteří své děti očkovat odmítají. Důvody této zdrženlivosti jsou různé. Tato práce na problematiku nahlíží optikou sociálního konstruktivismu a snaží se pomocí provedených hloubkových rozhovorů přispět k pochopení, jak rodiče vnímají vliv médií na své rozhodování v otázce povinného očkování. Dalšími teoretickými východisky jsou mediální konstrukce reality, teorie reprezentace nebo biomoc a biopolitika v pojetí Michela Foucaulta. Významná část teorie se rovněž věnuje popsání aktuálního období, které v literatuře bývá charakterizováno pojmy jako "post-truth" nebo doba postfaktická, a řeší, jakou roli v tomto vývoji rostoucí nedůvěry v expertní vědění a instituce sehrávají zejména nová média jako jsou sociální sítě a internet. Praktická část se dále věnuje analýze nasbíraných dat v duchu zakotvené teorie. Identifikované kategorie následně popisují, jak rodiče hodnotí roli médií v debatě o povinném očkování, jak vyhodnocují informace pro své rozhodování, jak vnímají svou reprezentaci v médiích nebo jak se sami do diskuze o očkování skrz...
|
|
|
Securing cities: 'Urban resilience' as a technology of government
Svitková, Katarína ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent) ; Chandler, David (oponent)
Svitková, K. 2019. Securing cities: Urban resilience as a technology of government, 282 pp. Doktorská práce (PhD) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Katedra bezpečnostních studií. Vedoucí práce: doc. PhDr. PNDr. Nikola Hynek, M. A., PgDip Res, PhD Abstrakt Z "resilience" se stal politický a praktický termín užíván v souvislosti se zabezpečováním a rozvojem měst a městského obyvatelstva. Tato studie diskutuje užití tohoto konceptu v kontextu vládnutí a subjektivity. Konkrétně, reflektujíc její empirické zaměření, pokládá kritické otázky o konstrukci a podpoře "městských resilientních subjektů" a zkoumá proces internalizace resilience jako techniky sebe-vládnutí, aplikován občany pro své vlastní dobro. Cílem je problematizace resilience jako univerzálního nástroje vládnutí městům a jejich obyvatelům, a to za každodenních i extrémních okolností. Studie překračuje tradiční kritiku neoliberalismu a pokládá otázky o vlivu resilience ve smyslu performativního vládnutí, zkoumajíc disciplinární a biopolitickou podstatu tohoto procesu. Klíčová slova resilience, vládnutí, městský, města, moc, biopolitika
|
|
|
Securing cities: 'Urban resilience' as a technology of government
Svitková, Katarína ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent) ; Chandler, David (oponent)
Svitková, K. 2019. Securing cities: Urban resilience as a technology of government, 282 pp. Doktorská práce (PhD) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Katedra bezpečnostních studií. Vedoucí práce: doc. PhDr. PNDr. Nikola Hynek, M. A., PgDip Res, PhD Abstrakt Z "resilience" se stal politický a praktický termín užíván v souvislosti se zabezpečováním a rozvojem měst a městského obyvatelstva. Tato studie diskutuje užití tohoto konceptu v kontextu vládnutí a subjektivity. Konkrétně, reflektujíc její empirické zaměření, pokládá kritické otázky o konstrukci a podpoře "městských resilientních subjektů" a zkoumá proces internalizace resilience jako techniky sebe-vládnutí, aplikován občany pro své vlastní dobro. Cílem je problematizace resilience jako univerzálního nástroje vládnutí městům a jejich obyvatelům, a to za každodenních i extrémních okolností. Studie překračuje tradiční kritiku neoliberalismu a pokládá otázky o vlivu resilience ve smyslu performativního vládnutí, zkoumajíc disciplinární a biopolitickou podstatu tohoto procesu. Klíčová slova resilience, vládnutí, městský, města, moc, biopolitika
|
|
|
Kulturismus a revoluce: K otázce sociálních dějin tělesnosti v Československu
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Diplomová práce se snaží zpracovat téma fenoménu kulturistiky v širším kontextu utváření ideálního těla v moderní době. Kulturistika je chápána jako specifický socio-kulturní fenomén pevně spjatý s moderní společností a jejím historickým vývojem. Kromě samotné kulturistiky se tak práce zaobírá rozborem soudobé sociální teorie těla se zaměřením na domácí diskurs a v dalším kroku také analýzou diskursivního vytváření moderní tělesnosti od osvícenství do 20. století. Zde je kladen hlavní důraz na chápání charakteristických změn moderní společnosti v kontextu kontinuity celého modernizačního projektu. Hlavním cílem práce je popsat obecné dějin kulturistiky v rámci nastíněného procesu modernizace, stejně jako porovnání různých alternativních pojetí ideální tělesnosti v období tzv. fordistické modernity, kdy je zvláštní pozornost zaměřena na analýzu biopolitického diskursu komunistické diktatury. Zbylá část práce zpracovává pak historický vývoj kulturistického hnutí v Československu, kdy hlavní důraz je kladen na zasazení československé kulturistiky, včetně jednotlivých historických událostí, do celkového postulovaného konceptu. Klíčová slova: Sociální dějiny; kulturistika; sociální teorie; dějiny těla; subkultura; biopolitika; modernita; modernizace; sport; normalizace; Československo.
|
|
|
Koncept biopolitiky v díle M. Foucaulta s konkrétním zaměřením na bezpečnost v rámci oblasti ČR od roku 1990 Drogy v české společnosti
Štěpánková, Pavla ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tato diplomová práce nazvaná "Koncept biopolitiky v díle Michela Foucaulta s konkrétním zaměřením na bezpečnost v rámci oblasti ČR od roku 1990" se věnuje tématu biopolitiky v díle Michela Foucaulta. Nejprve se práce zaměřuje na předchozí teze a díla M. Foucaulta, která ovlivnila koncept biopolitiky. Jde především o archeologii vědění, disciplíny a dispozitiv sexuality. Biopolitika je vládní praxe, která se zaměřuje na populaci jako masu. Populace je podle ní ovlivňována okolními vlivy jako životním prostředím, otázkou zdraví, úmrtností atp. Podle Foucaulta se biopolitika zrodila v politickém směru nazvaném liberalismus. Foucaultovy myšleny a teze se týkaly především 19. století, ale téma biopolitiky je aktuální i pro dnešní dobu. Proto se práce zaměřuje na drogovou problematiku v České republice na základě Foucaultovy biopolitiky. Práce nás seznamuje s vývojem drogové scény v České republice po roce 1990, kdy došlo k novému politickému uspořádání. Seznamuje nás s protidrogovou politikou, která v České republice funguje a zároveň s legislativou, která řeší trestní stránku drogové problematiky. Práce se také zabývá přístupy v pomoci drogově závislým. Klíčová slova biopolitika, diskurs, vládní moc, stát, liberalismus, populace, drogy, protidrogová politika
|
|
|
Za hranicemi: Analýza potratových diskurzů v (ne)demokratickém Československu
Prajerová, Andrea ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Práce se zaměřuje na reprodukční politiku (ne)demokratického Československa, konkrétně na diskursivní konstrukci otázky potratů ve vědecko-politických diskursech 20. let a 50.let 20.století. Cílem je srovnat tyto diskurzy a sledovat genealogii regulace ženských těl jako biopolitických prostorů v rámci národního československého státu. K tomu práce využívá teorií G. Agambena, M. Foucaulta a R. Miller, jež nabourávají klasické filozoficko-právní pojetí svrchovanosti a práv, a namísto toho nabízejí pojetí biopolitické. Pomocí těchto teorií se text snaží odpovědět na otázku, zdali existuje rozdíl mezi vědecko-politickými diskurzy, prosazujícími změnu zákona, v období tzv. demokracie a komunismu, tedy systémech, které bývají charakterizovány jako sebe vylučující. Práce je poststrukturálně feministická a snaží se tak nabourat binární významovou konstrukci "komunismus" - "demokracie", "východ" - "západ", v níž demokracie reprezentuje to dobré a komunismus to zlé. Práce se skrze dekonstrukci diskursivních formací snaží odpovědět na otázku, co stálo za přijetím potratového zákona v roce 1957 a zdali je tento zákon možné číst jako komunistický produkt, někým zvenku implantovaný.
|
host ::
RSS.